DLOUHODOBÁ FILOZOFIE ORGANIZACE ALIGATORS
Naše filozofie má základní myšlenku v přizpůsobení tréninku věku hráčů a v každé věkové kategorii nastavuje odlišné cíle, a formy rozvoje výkonnosti. Pro každou věkovou kategorie doporučuje jiné výchovné a vzdělávací metody.
Cílem výchovy je vytvořit co nejširší základnu fyzických i mentálních zdatností, které pak v pozdějším věku budou využívány pro utváření hráčů pro seniorský a profesionální sport.
Cílem Aligators je vychovávat kreativní hráče s kvalitní složkou sebepoznání, znající svoje vlastní tělo a se zdatnou pohyblivostí a kondicí odpovídající nárokům moderního florbalu. Hráči by měli umět sami rozhodovat o řešení herních situací, avšak při respektování základních pravidel herních systémů. K improvizaci jim bude sloužit dokonale zvládnuté technické činnosti jednotlivce.
Metodická doporučení respektují:
- Vývojové zákonitosti věkových kategorii. Zejména psychické a fyzické aspekty respektující biologický věk.
- Senzitivní období dané kategorie. Každý věk je vhodný pro rozvoj jiných schopností.
1. Období mladšího školního (6 až 11 let) věku je senzitivní především pro schopnosti koordinační a rychlostní, hlavně rychlost reakční a frekvence pohybů. V rámci přirozeného zvyšování silových schopností je možno zčásti i schopnost akcelerace a rychlost lokomoce. Přiměřené zařazování dynamických rychlostně silových cvičení.
2. Období staršího školního (12 až 15 let) věku je zpočátku stále příznivé pro stimulaci koordinačních schopností a pro rychlostně silová cvičení. Později podmínky dovolují ve větší míře stimulaci vytrvalostních, rychlostních a silových schopností.
3. Období dorosteneckého (16 až 19 let) věku již umožňuje, kromě zařazení systematického silového tréninku také plné rozvinutí všech ostatních schopností.
ROLE TRENÉRA
Pro rozvoj všech lidských vlastností, je zásadní role trenéra učitele, který by měl být nejen odborníkem na daný obor v našem případě florbal, ale zejména by měl být dobrým pedagogem a vzorem. Klub Aligators klade důraz zejména na komunikační dovednosti a výchovný přinos svých trenérů. Trenér by se měl vyhýbat křiku a v komunikaci s hráči uplatňovat zejména otázky, která hráče podněcují k vlastnímu přemýšlení nad danou herní či sociální situaci která nastane. Hráčům se snažíme nepředkládat dogmatické odpovědi a řešení, ale pomocí otázek se snaží podnítit k vlastnímu řešení, či úsudku, který případně diskutujeme.
Nezapomeňme, že pokud předkládáme hráčům naše „správná“ řešení, nejsou z jejich strany přijímána tak opravdově jako v případě, pokud na ně hráči přijdou sami. Na hledání správného řešení potřebujeme více času a trpělivosti, ale i přesto stojí za to. Trpělivost, správné otázky, jak podnítit v hledání správného řešení, je cesta, po které chceme jít.
