Během dubna odehrály naše mladší a starší přípravky tři utkání – s Vlasaticemi, Vranovicemi/Ivaní a Popicemi. Z pohledu trenéra byl měsíc velmi přínosný. Ačkoliv nebyl výsledkové příliš úspěšný, viděli jsme posun v tom, co si hráči ze zápasů odnesli a jaké dovednosti dokázali přenést z tréninku do hry.
V současné chvíli asi nejvíce řešíme schopnost jednotlivých hráčů vnímat prostor kolem sebe. I když to jde pomalu, hráči čím dál lépe tuší, kde se pohybují ostatní, a začínají se podle toho rozhodovat. Už by to nemělo být jen o běhu za míčem, ale o snaze hledat si výhodnější pozice, vyhodnotit situaci a reagovat s větším klidem i přehledem.
Velmi pozitivně vnímáme i první známky souhry mezi jednotlivci. Objevují se povedené kombinace ve dvojici, někdy i ve trojici hráčů. Děti si víc všímají svých nejbližších spoluhráčů, snaží se využít jejich pohyb, nabídku nebo jen přítomnost k lepšímu řešení situace. Důležité je skloubit technickou část i s tou rozhodovací, taktickou. Tzn. kdy přihrát, kdy podržet míč, kdy zkusit obejít soupeře. Každý zápas přináší nové situace a pro hráče i nové zkušenosti, které si pak můžeme rozebrat a vrátit se k nim v tréninku.
Z trenérského pohledu vidíme prostor pro zlepšení ještě v přístupu k utkání - zejména u dětí ze starší přípravky. Nejde o bezchybnost, ale o pokus, nápad a snahu udělat něco víc než jen běžet za míčem. Současně se musíme naučit lépe kontrolovat vlastní emoce. Herně často zvládneme část utkání, kde si potvrdíme, že se pomalu zlepšujeme, ale poté nás rozhodí dva slepené góly a celý výkon jde rapidně dolů. Věříme ale, že i to je součástí procesu a růstu našich dětí.
Děkujeme rodičům za podporu i trpělivost – vaše přítomnost a povzbuzení dětem opravdu pomáhá. A my se těšíme, co nám přinese květen – na hřišti i mimo něj.
Za trenérský tým
Aligators